Chudák miminko. Ještě donedávna bylo zvyklé usínat při zvuku šumění matčiny krve nebo tlukotu jejího srdce a najednou je všude okolo nepřirozené strašidelné ticho ;)

Také jsem byla u prvního dítěte plná takovýchhle moderních rad. :) Pak dítě onemocnělo, museli jsme s ním do nemocnice. Tam ho sestra vzala, svázala do housenky, položila na bok, zapřela vpředu a vzadu srolovaným ručníkem, strčila mu do pusinky dudáček, který nechtělo, dudáček taky zapřela ručníkem a dítě za pět minut sladce spalo. :))))

Ony naše babičky moc dobře věděly, co funguje. Není potřeba každých pár let znovu vynalézat kolo.